google-site-verification: google9828ce743956b61f.html
Při denních teplotách nejlépe kolem 5 °C a více je možné provádět zimní postřik jádrovin a ostatních ovocných stromů proti přezimujícím škůdcům. K insekticidní ochraně použijeme např. přírodní postřik Agro Natura Rock Effect, který obsahuje přírodní olej Pongamia pinnata.
Ovocné dřeviny - Přezimující škůdci
Předjaří a časné jaro je nevhodnější období na prohlídku a případné ošetření ovocných (i okrasných) výsadeb proti přezimujícím škůdcům. Většina škůdců přezimuje ve výsadbách v různých vývojových stadiích přímo na stromech, většinou na kůře a ve štěrbinách kůry plodonosného dřeva, v úžlabinách pupenů, v paždí větví, apod. Výskyty přezimujících stadií škůdců (většinou zjišťované během února, případně března) se mohou i dosti lišit podle lokalit a intenzity pěstování daného sadu. Mohou být lokálně ovlivněny i různými mikroklimatickými podmínkami prostředí, odrůdovou odolností, a také celkovou ochranou v předchozím roce.
Potřeba chemické ochrany se stanovuje na základě zjištění počtu vajíček, larev a dalších přezimujících stadií škůdců, které jsou uvedeny v tabulce.
Odběr vzorků pro následnou prohlídku lupou nebo pod binokulárním mikroskopem se zpravidla provádí před, při nebo po vyrašení náhodným výběrem dvouletých větví na různých místech při úhlopříčném průchodu kontrolovanou výsadbou o celkové délce (na 1 vzorek) 4 bm. Odebírají se cca 20 cm dlouhé segmenty 2–3letých větví s plodonoši z 10 míst. Pro zimní kontrolu štítenky zhoubné se odděleně odebírají vzorky dvouletých větviček ze stromů označených v předchozím roce, kdy byl zjištěn výskyt tohoto škůdce. Počty přezimujících stadií škůdců, se přepočítávají na 1 m délky (případně i na 20–70 pupenů u tzv. pupenové metody). K ošetření výsadeb přistoupíme pouze tehdy, zjistíme-li u některého (či u více) přezimujících škůdců výskyt překračující (orietační) práh škodlivosti.
Jestliže v průběhu časného jara nedojde k účinné regulaci větších výskytů přezimujících stadií chorob a škůdců, dochází pak k jejich rychlému rozvoji. Pozdější omezování jejich škodlivosti je již nákladnější a mnohdy se nedá během vegetace již plně zvládnout.
Podle potřeby proveďte jarní ošetření, nejlépe na líhnoucí se nebo vylíhlé škůdce, povolenými přípravky: Mospilan 20 SP, Přezimující škůdci, Rock Effect případně Inporo Jarní ošetření. V případě většího výskytu vajíček svilušek (nad 1000 ks) použijte i vhodný akaricid: Ortus 5 SC, Nissorun 10 WP, Vertimec 1,8 SC. Vzimním období - do konce února můžete rovněž aplikovat (vyvazování textilních pásů na větve stromů a keřů) dravého roztoče Typhlodromus pyri (Biolaagens-TP, Typhlodromus pyri).
Účinnost zoocidů, zvláště „obsahujících olej“, stoupá s intenzitou dýchání daných škůdců a jeho efektivní využití předpokládá odpovídající průběh teplot - optimálně nad 10 °C. Čím později (do počátku květu!) přípravek použijeme, tím lepší bude i jeho dusivý efekt a celková účinnost.
Plodina
|
Škodlivý organizmus
|
Práh škodlivosti
- signalizace ošetření
|
Ovocné dřeviny
|
sviluška ovocná
(červená vajíčka)
|
1000 vajíček a více
|
Jádroviny
|
mera jabloňová
(béžová vajíčka)
|
40 vajíček a více
|
mšice
(lesklá, černá vajíčka)
|
50 vajíček a více
|
|
píďalka podzimní
(síťkovaná vajíčka)
|
2 vajíčka a více
|
|
štítenka čárkovitá
|
100 hnědých štítků s vajíčky
|
|
štítenka zhoubná
|
40 tmavošedých štítků s živými larvami
|
|
pupenoví a slupkoví obaleči
(housenka v zámotku)
|
1 housenka a více
|
|
Hrušně
|
mera skvrnitá
(okrově žlutá elipsovitá vajíčka)
|
0,4 a více vajíček
|
Červené peckoviny
|
mšice třešňová
(lesklá, černá vajíčka)
|
10 a více
|
molovka pupenová
(tmavá vajíčka hruškovitého tvaru)
|
3 a více vajíček
|
|
píďalka podzimní
(síťkovaná vajíčka)
|
1 vajíčko a více
|
|
Modré peckoviny
|
mšice
(lesklá černá vajíčka)
|
40 a více vajíček
|
puklice švestková
(hnědavá larva)
|
50 larev a více
|
|
píďalka podzimní
(síťkovaná vajíčka)
|
2 vajíčka a více
|
Škodlivý organizmus
|
Přezimující stadium
|
Místo výskytu
|
Sviluška ovocná
|
vajíčka jsou asi 0,15 mm velká, červená, kulatá, s nitkovitým výrůstkem
|
nejčastěji bývají v paždí větévek a kolem pupenů
|
Mšice jabloňová
|
vajíčka jsou lesklá, vejčitá, asi 0,6 x 0,2 mm velká, černě zbarvená
|
nacházejí se na kůře a na pupenech větviček
|
Mšice jitrocelová
|
vajíčka jsou matná, vejčitá, asi 0,6 x 0,2 mm velká, černě zbarvená
|
nacházejí se na kůře a na pupenech větviček
|
Mera jabloňová
|
vajíčka jsou asi 0,4 x 0,16 mm velká, oválná, protáhlá, béžová až oranžově žlutá
|
jsou připevněna stopkou ke kůře větviček, zejména kolem květních pupenů
|
Píďalka podzimní
|
vajíčka jsou asi 0,8 x 0,5 mm velká, protáhlá, tupě oválná, mají jemnou síťovitou strukturu, zpočátku jsou světle zelená, později oranžová, před líhnutím tmavá
|
vajíčka jednotlivě na větvích a větvičkách
|
Obaleči
|
housenky přezimují v pavučinovitých zápředcích (velikost asi 1,2–2 × 5–8 mm); Hedya nubiferana může přezimovat též ve stadiu vajíčka
|
nacházejí se v trhlinách kůry větviček, ve větevních vidlicích či ve starých pupenových šupinách
|
Štítenka čárkovitá
|
štítky jsou 3–4 mm dlouhé a 1,5 mm široké, kyjovité, mírně prohnutého tvaru, tmavohnědé až černohnědé; od štítky přezimují vajíčka štítenky
|
vyskytují se na povrchu větví i kmenů, často i v několika vrstvách
|
Štítenka zhoubná
|
štítky jsou v průměru 1,5–2 mm velké, popelavě šedé, šedočerné až černé; pod samičími kruhovitými, mírně vypouklými štítky, přezimují larvy
|
vyskytují se na povrchu větví a kmenů, často tvoří několikavrstevné krusty
|
Mšice třešňová
|
vajíčka jsou drobná, oválná, zpočátku žlutozelená, později černá, lesklá
|
|
Molovka pupenová
|
vjíčka jsou 0,5–0,7 mm dlouhá a 0,35 mm široká, vakovitá, šedozelená až olivově zelená, se síťkovitou strukturou a mikroskopickými háčky
|
vyskytují se v trhlinách kůry v blízkosti pupenů
|
Mšice švestková
|
vajíčka jsou zpočátku zelená, později tmavá až černá, lesklá
|
přezimují na větvích a kmenech v malých koloniích
|
Mšice bodláková, mšice slívová apod.
|
vajíčka jsou zpočátku zelená, později tmavá až černá, lesklá
|
přezimují u báze pupenů
|
Puklice švestková
|
štítky jsou asi 4,7 mm velké, kruhovitého tvaru, červenohnědé až tmavohnědé barvy, někdy s bělavým popraškem; přezimují larvy asi 1,5–2 mm velké ve fázi 2. instaru
|
vyskytují se na spodní straně tenčích větviček, případně i při bázi stromů
|
Přezimující vajíčka mšic